Kompletní pravidla můžete najít v sekci Ke stažení.

PRŮBĚH HRY

Jeden juggerový zápas se hraje na dva poločasy. Jednotce času, která odměřuje každý poločas, se říká kámen, což je dáno původem tohoto sportu. Jeden kámen trvá asi jeden a půl vteřiny a je signalizován boucháním bubnu nebo podobným hlasitým signálem. Každý poločas má 100 kamenů čistého času. V každém poločase se pak hraje různý počet kol. Kolo začíná se zvoláním 3 – 2 – 1 – jugger!, při kterém se týmy od základní čáry rozběhnou do hřiště, v jehož středu leží jugg. Kolo končí, jakmile jeden tým skóruje bod. V takovém případě se zastaví odpočet kamenů, týmy se vrátí ke své základní čáře a jugg se vrátí do středu hřiště. Kolo končí také v momentě, kdy uplynou všechny kameny jednoho poločasu. V případě, že by tak měl skončit zápas, jehož stav je nerozhodně, je možné hrát takzvaný zlatý jugg, což znamená, že kolo pokračuje a kameny jsou signalizovány dále až do té doby, než padne jugg (tedy gól; výraz jugg označuje jak míč, tak skutečnost, že padla branka) a jeden tým tak vyhraje.

TÝM

Týmy mohou mít větší počet hráčů, do každého kola jich však nastupuje pouze pět. Jeden z těchto pěti hráčů je qwik, neboli běžec, který je jako jediný oprávněn manipulovat s juggem, nosit jej po hřišti a umístit jej do hnízda (branky). Další čtyři jsou pompíři, tedy hráči s pompami. Ti se juggu dotýkat nesmějí, mohou jej však postrkovat pompami. Zatímco mezi koly je možné libovolně měnit hráče i jejich úlohy (pompíř/běžec) a pompy, v rámci kola jsou hráči i jejich úlohy a pompy pevně dané. Úkolem pompířů je vytvořit qwikovi prostor, aby se zmocnil juggu a skóroval. Za tímto účelem svádějí se soupeři souboje pompami a snaží se je pompou zasáhnout.

ZÁSAH

Zásah je platný, pokud pompíř správně drží pompu a zasáhne jiného hráče do povolené části těla. Nepovolenou částí těla je hlava a krk, zásah do těchto částí těla neplatí nikdy. U většiny hráčů je pak povolenou částí těla celé tělo kromě rukou od zápěstí dolů. Výjimku tvoří koulaři (pompíři s koulí) a qwikové; u těch platí i zásah do rukou. Zásah do oblečení platí také. Zasažený hráč, ať už pompíř nebo qwik, si musí kleknout a určitý počet kamenů nezasahovat do hry. Při tom má pompu položenou na zemi a jednu ruku za zády. Na této ruce viditelně počítá kameny, které už uběhly. Po uplynutí patřičné doby se vrací do zápasu v momentě, kdy zvedne koleno ze země nebo dá ruku zpoza zad. Po zásahu pompou musí hráč odklečet 5 kamenů. Výjimku tvoří zásah koulí; v takovém připadě si hráč musí odklečet osm kamenů. Tato pravidla platí i pro vlastní hráče, to znamená, že nezáleží na tom, kým byl hráč zasažen, pouze že byl zasažen. Zasáhnou-li se dva hráči zároveň nebo v minimálním časovým odstupem, kleknou si oba. Je-li hráč zasažen do nepovolené části těla, musí to dát jasně najevo a může pokračovat v zápase.

BLOKOVÁNÍ

Pompíři mohou kteréhokoliv klečícího hráče blokovat tak, že na něj položí svou pompu. V takovém případě klečící hráč nesmí vstát do té doby, než si odklečí svůj počet kamenů a dokud je blokován. Když blokující hráč pompu odstraní, nesmí blokovaný hráč vstát okamžitě, ale teprve až s dalším kamenem. Koulař ani qwik blokovat nemohou, ale blokováni být mohou.

BOD

Tým skóruje bod v momentě, kdy se jugg ocitne v soupeřově hnízdě a nikdo se jej nedotýká. Dokud se juggu některý z qwiků dotýká může se s ním dále manipulovat, i když už je v hnízdě (např. když se qwikové přetahují o jugg u hnízda).

OUT

Všichni hráči musí celé kolo zůstat uvnitř hřiště. Pokud se hráč dostane mimo hřiště, tedy do outu, musí si taktéž odklečet 5 kamenů. Lajna hřiště patří také do outu, v outu se tedy ocitá i hráč, který šlápne na lajnu.

QWIKOVÉ

Qwikové jsou jediní hráči, kteří na sebe mohou navzájem sahat. Qwikové se mohou přetlačovat, držet, povalovat k zemi nebo nosit. Například donést nebo povalit qwika do outu či přidržet ho, aby ho jiný hráč zasáhl, je povoleno. Naopak zakázáno jsou veškeré páky, hody a trhavé a potencionálně nebezpečné pohyby.

FAIR PLAY

Jugger stojí a padá s férovým chováním všech hráčů. Zasažení hráči si musí okamžitě kleknout a odklečet si patřičný počet kamenů. Ve sporných případech je na hráčích, aby se nějak domluvili, často se doporučuje poslechnout hráče, který si nárokuje úspěšný zásah, protože například zásah do oblečení zasažený hráč vůbec nemusí cítit. Sporné případy může řešit sudí, je-li přítomen. Jeho rozhodnutí je konečné. Dalším způsobem smírného řešení konfliktů je opakování celého kola.

BEZPEČNOST

Bezpečnost hráčů je vždy na prvním místě. Hráči se musí vyhýbat jakýmkoliv očividně nebezpečným situacím. Je sice povoleno běhat kolem ostatních hráčů a také při přebíhání kolem nich hráče lehce zasáhnout, ale je zakázáno záměrně v plné rychlosti nabíhat a narážet do jiných hráčů a v plné rychlosti bodat do hráčů. Stejně tak je zakázáno mířit jakékoliv údery na hlavu. Stojící hráči musí dávat pozor na klečící hráče a klečící hráči se musí chránit a musí být připraveni, že přes ně může některý ze stojících hráčů přepadnout. Pokud se řetěz koule zaplete s některou pompou, mají oba pompíři povinnost řetěz řízeně rozmotat a pompu uvolnit, řetězem se v žádném případě nesmí trhat. Stejně tak musí být opatrní i qwikové při svém zápasení.